[repentance]

HonzaNedvěd: Repentance

Weary to despair and lonely as a cloud,

Trapped, where next?, someone please say where next,

It is hard to run away from yourself wherever you go.

The toughest nights are under the roof of stars,

When you’re not in the mood to go home and surrender to be

seduced and deceived by your own self. 

A stone can petrify but it needs to know why,

And you may reverse the river stream when a reason exists,

Even the snow may fall in the sun when God in Heaven decides so,

The mere cause shall justify the end result,

And the awareness that there is nothing but life, 

And that life is just a given gracious gift for a time.

Ch: Not outrage nor jealousy, nor words alike to these,

Nor desires that you want to bring to life,

Nor love is the reason to leave your path,

Who seeks a healing shade in the noon-day glow,

May they first cry out the river of their own sins,

And then humbly turn, hands clasped, to the stars. 

And silently ask, it is possible anywhere,

In temples it tends to look self-righteous,

[And ask a man by name, the name of truth and his own,]

And may he bear repentance to the full extent,

It is faith that is conscience and the conscience is paradise,

And no one is pure, only some people are less. 

Ch: Not outrage nor jealousy, nor words alike to these,

Nor desires that you want to bring to life,

Nor love is the reason to leave your path,

Who seeks a healing shade in the noon-day glow,

May they first cry out the river of their own sins,

And then humbly turn, hands clasped, to the stars.

Translation: Samantha and Michal  June 10, 2011

This is such a beautiful expression of the author's soul.

Below are the Slovak lyrics:

Honza Nedvěd: Pokání

Znavenej na dně a jako kůl sám

už v koutě kam dál no řekněte kam

před sebou utíkat těžko se kamkoliv dá.

Nejtěžší noci jsou pod střechou hvězd,

když domů se nechce, když se necháš svést

Sám sebou a co si si namlouváš a namluvit dáš.

I kámen se ustrne, ale musí mít proč

i řeky proud obrátíš, když důvod je

i sníh v slunci padá, když rozhodne na nebi Bůh

jen příčina následkem věci má být

a vědomí že není nic nežli žít

a že život je jen na chvíli půjčený milostný dar.

R: Ne hněv nebo závist ani jiné z těch slov

ani touhy co navíc chceš k životu mít

ani láska ta není důvodem odejít z cesti

kdo v poledním žáru hledá hojivý stín

ať vykřičí napřed řeku svých vlastních vin

a pak obrátí ke hvězdám pokorně u dlaně dlaň.

A poprosí mlčky, to kdekoliv jde

v chrámech jen svádí to k divadlu vést

ať poprosí člověka jménem, jménem pravdy a svým

a ať snese pokání po samý kraj

to víra je svědomí a svědomí ráj

a nikdo není čistý, jen někteří lidé snad míň.

R: Ne hněv nebo závist ani jiné z těch slov

ani touhy co navíc chceš k životu mít

ani láska ta není důvodem odejít z cesti

kdo v poledním žáru hledá hojivý stín

ať vykřičí napřed řeku svých vlastních vin

a pak obrátí ke hvězdám pokorně u dlaně dlaň.